Odumřelé části rostlin, posekanou trávu nebo zbytky z domácnosti dejte na kompost. Snížíte množství vyhozeného odpadu a získáte perfektní materiál pro záhony. Pokud si nejste jistí, co všechno založení kompostu obnáší, jaký kompostér pořídit nebo jaké potraviny do něj (ne)patří – inspirujte se v našem článku. O tipy se podělí i zkušení zahradníci.
I když – zejména v uzavřeném kompostéru – můžete kompost založit po většinu roku, nejlepší čas nastává na jaře nebo na podzim.
Kompostér umístěte:
Ideální místo pro kompostér je v polostínu, kde kompost drží optimální vlhkost. Na příliš slunném místě se kompost rychle přehřeje a vysychá – to platí jak pro materiál uložený na kompostovací hromadě, tak v uzavřeném kompostéru.
Místo pro kompost by mělo být chráněno před silným větrem či deštěm. Pokud máte prostornější pozemek, zvolte místo, které není všem na očích – například nevyužívané zahradní zákoutí, aby kompost nehyzdil venkovní prostory a zápach z rozkládajících se zbytků neobtěžoval obyvatele (sousedního) domu.
Řešením je přistavit kompostér ke zdi, například u chléva nebo jiného hospodářského stavení: zeď poslouží jako doplňující teplená izolace a ochrání kompostér před větrem.
Při výběru kompostéru se zamyslete, jaké druhy odpadu hodláte na kompostér ukládat a kolik takového odpadu vygenerujete. Jednoznačné doporučení neexistuje, ale následující tipy vám rozhodování usnadní:
Při výběru kompost(ér)u vezměte v úvahu množství materiálu, které hodláte na kompost ukládat, prostorové možnosti v zahradě i osobní preference.
Výhody a nevýhody „otevřeného kompostu“, tedy kompostovací hromady uložené v jednoduché (většinou dřevěné) konstrukci, a uzavřeného kompostu najdete níže.
Výhody
Nevýhody
Druhou možností je pořízení uzavřeného kompostéru – zpravidla kovové, plastové nebo dřevěné nádoby s víkem.
Výhody
Nevýhody
TIP: Vyberte si prostorný a estetický kompostér, který se při naplnění ani silnějším poryvu větru nerozláme a vyrží dlouhé roky.
Zkušenost zahradnice: Máme klasický otevřený kompostér, který se skládá ze 2 částí – do jedné kompost celý rok ukládáme, na podzim ho přeházíme do druhé části. V té rok zraje, potom používáme na zahradě.
Bezedné kompostéry mají přímý kontakt s půdou, takže se do navršeného odpadu dostanou žížaly – ale třeba i myši. Pokud chcete drobným hlodavcům v přístupu do kompostu zabránit, položte pod kompostér králičí pletivo. Malí savci se přes něj nedostanou, ale dešťovky a jiní živočichové budou mít ku kompostu nadále přístup.
Při samotném založení kompostu nezáleží na tom, zda ukládáte zbytky na otevřenou hromadu nebo do kompostovací nádoby – princip zůstává stejný:
1. Nejprve potřebujete dostatek „hnědého“ a „zeleného“ organického materiálu: „hnědý“ materiál zahrnuje štěpku, slámu, seno, listí nebo popel ze dřeva (ale ne z cigaret nebo uhlí).
Do skupiny „zelených“ materiálů patří slupky a jiné zbytky z ovoce či zeleniny, posečená tráva, kávová sedlina nebo vyluhované zbytky čaje – zkrátka materiál, který je ještě čerstvý.
2. Při vrstvení materiálu se řiďte základním pravidlem: na jeden díl dusíkaté složky („zelený materiál“) připadají dva až tři díly uhlíkaté složky („hnědý“ materiál). Do spodní části kompostu umístěte nejprve „hnědý“ materiál – do výše patnácti až pětadvaceti centimetrů. Použijte například drobné větvičky, abyste zajistili lepší přívod vzduchu do spodních vrstev kompostu.
3. Jako další přidejte vrstvu „zeleného“ materiálu o výšce šest až sedm centimetrů. Dále už dodržujte kompostovací pravidlo zmíněné výše a materiály střídejte.
4. Poslední vrstva by měla být tvořena z „hnědého“ materiálu, protože „zelený“ materiál může při rozkladu nepříjemně zapáchat a přitahovat mušky, které se rychle začnou nad kompostem rojit ve velkém.
TIP: Kompostovací procesy můžete urychlit. Použijte urychlovač kompostu – tento přípravek podporuje zrání kompostu, rozklad navršeného materiálu a pomáhá likvidovat plevel, kterými byste si mohli při hnojení záhonů nevědomky zamořit zahradu.
Pokud jste kompost založili správně, rozkladné procesy začínají téměř okamžitě. Během pár týdnů se kompost zahřeje až na 70 stupňů.
Vysoké teploty pomohou zvýšit kvalitu kompostu, protože spousta choroboplodných zárodků a patogenů v „horkém prostředí“ nepřežije.
Po založení kompostu dodržujte i další pravidla, která rozhodnou o výsledné kvalitě hnojiva:
1. Odpad vrstvěte v kompostéru nebo na kompostovací hromadě postupně. Materiál sesedá, takže tímto způsobem navezete větší množství odpadu.
2. Udržujte kompost dostatečně vlhký. V ideálním případě by přibližně 70 % pórů mělo být zaplněno vodou. Prolitím kompostu také materiál rychleji sesedne.
O tom, zda je kompost dostatečně vlhký, se přesvědčíte jednoduše: vezmete do dlaně asi 10centimetrovou vrstvu kompostu, sevřete jí v pěst a po chvíli stisk uvolněte. Pokud se materiál drolí nebo z něj vůbec nevytéká voda, kompost prolijte. Pokud vám voda skrze prsty crčí proudem, kompost je přemokřený. Ideální stav je, když se materiál po otevření pěsti chová podobně jako plastelína“: nerozpadne se a vyteče z něj nanejvýš pár kapek vody.
3. Kompost pravidelně přehazujte. Ideální je, zejména v začátcích, přehazovat kompost co dva až čtyři týdny. Později alespoň jednou za čtvrt roku. Častějším přehazováním kompostu podpoříte činnost bakterií a zároveň dodáte kyslík mikrobům, které zajišťují rozkladné procesy.
Do kompostu můžete ukládat většinu organických zbytků z domácnosti a zahrady, například:
Druh odpadu | Patří do kompostu | Zdůvodnění |
Slupky aj. zbytky zeleniny | ANO | Například bramborové slupky jsou pro kompost vhodné. |
Vaječné skořápky | ANO | Skořápky rozdrťte, aby se rozložily rychleji. |
Sypaný vyluhovaný čaj | ANO | Pozor dávejte na plastové sáčky se sponkami. |
Kávová sedlina | ANO | Přitahuje žížaly, které kypří půdu a usnadňují kompostování. |
Posečená tráva, listí | ANO | Tráva obsahuje velké množství dusíku. Přidejte uhlíkaté složky (listí, větvičky). |
Štěpka, kůra | ANO | Ideálně nadrťte štěpkovačem na co nejmenší části |
Piliny a popel ze dřeva | ANO | Popel ze dřeva je vhodný do kompostu nebo přímo na záhony. |
Kravský trus | ANO | Trus býložravých zvířat na kompostu ničemu nevadí. |
Do kompostu naopak nepatří:
Druh odpadu | Patří do kompostu | Zdůvodnění |
Plasty, kovy, kameny | NE | Materiály nevhodné pro kompostování. |
Plastové čajové sáčky se sponou | NE | Obsahují plasty nebo kovy, které na kompost nepatří. |
Potištěné letáky, noviny | NE | Obsahují škodlivou tiskařskou čerň. |
Zbytky kostí, odřezků z masa a kůže | NE | Mimo jiné mohou přilákat zvěř z okolí. |
Popel z uhlí a cigaret | NE | Obsahuje těžké kovy, které kompostu neprospějí. |
Zárodky plevele a infikované rostliny | NE | Při hnojení se choroby a plevele z kompostu rozšíří po v zahradě. |
Slupky z tropických plodů. | NE | Ve velkém množství mohou začít rychle plesnivět. |
Trus všežravých zvířat | NE | Znehodnotí kompost. |
Dětské pleny | NE | Stejně jako trus všežravých zvířat, ani lidské exkrementy kompostu příliš neprospějí. |
Zkušenost zahradnice: Na kompost dáváme veškerý kuchyňský odpad, ale jen syrový, žádné vařené jídlo. A potom veškerý odpad ze zahrady, kromě napadených částí rostlin (např. plísní na rajčatech), aby nedocházelo k jeho opětovnému rozšíření po zahradě. Snažíme se tam nedávat ani plevel s vytvořenými plody – ze stejného důvodu.
V dalších dílech seriálu o kompostování se podíváme na to, jak vybrat uzavřený kompostér a jak už založený kompost zazimovat, abyste měli v další sezóně pořádnou zásobu kvalitního hnojiva pro své rostliny.
Náš profesionální personál Vám pomůže s výběrem a vysvětlí všechny způsoby a postupy použití nabízených výrobků.
My, GEOMAT s.r.o., oceníme Váš souhlas s použitím souborů cookies, abychom Vám mohli zpříjemnit nakupování na našem webu, usnadnit Vám řadu kroků při nákupu a sami se mohli stále zlepšovat. Kliknutím na tlačítko „Ano, v pořádku“ souhlasíte s uložením cookies do Vašeho prohlížeče, díky kterým využijete potenciál webu naplno. Podrobnosti najdete na stránce „Informace o cookies“.
Žádný dotaz nebyl nalezen. Zeptejte se jako první.