Potřebujete zpevnit zahradní svah, příjezdovou cestu k domu nebo paddock pro koně? Jedním z možných řešení může být použití tzv. geobuněk. Co to vlastně geobuňky jsou a kdy se vyplatí popřemýšlet o jejich využití?
Ilustrační foto. Využití geobuněk jako trvalé protierozní ochrany svahu.
Běžně naleznete několik definicí, co jsou to vlastně geobuňky. Například se dozvíte, že geobuňky mají podobu "…trojrozměrné propustné struktury, jenž svým tvarem připomínají včelí plástev."
Nebo zjistíte, že geobuňky jsou: "Roztažitelné buňkové systémy vyrobené z vysokohustotního polyethylenu, které slouží jako protierozní ochrana svahů a konstrukční základ."
Další definice charakterizuje systém geobuněk jako "soustavu na povrchu vzorovaných pásů", které jsou "spojeny do série souběžnými průvarovými sváry kolmými na podélnou osu."
Nám v tuto chvíli stačí vědět, že se jedná o lehký prostorový buňkový systém vyplňovaný zásypem (zeminou, štěrkem apod.), který se používá v celé řadě stavebních i zahradních realizací. Například pokud potřebujete stabilizovat svahy za domem, břehy říčního koryta nebo zpevnit parkovací plochu.
TIP: Potřebujete chránit svah proti erozi, ale upřednostňujete řešení z přírodních produktů? Přečtěte si, jak zpevnit svah přírodní cestou.
Geobuňky byly vyvinuty v 70. letech 20. století. Americké armádní složky tehdy požadovaly efektivní řešení pro zpevnění písčitých komunikací, které pravidelně využívala těžká vojenská technika.
Materiály, které se odborní pracovníci pokoušeli využít, zahrnovaly papír, hliník i recyklované suroviny. Kvůli odpovídajícím technickým vlastnostem se ovšem nakonec prosadila výroba geobuněk z plastů – vysokohustotního polyethylenu (HDPE).
Pro jejich technické vlastnosti se můžete s geobuňkami setkat v různých realizacích. Nejčastější použití uvedeme níže.
Systém geobuněk lze využít při výstavbě silničních komunikací nebo třeba příjezdové cesty k rodinnému domu. Výplň geobuněk (více si o tom povíme níže) snižuje napětí na podložní vrstvě. Výplňový materiál má omezenou hybnost, navíc usnadňuje roznos sil po celé ploše, a tím mj. zvyšuje únosnost vozovky.
Ilustrační foto. Geobuňky vyplněné štěrkem jako zpevňující vrstva pod chodníkem.
Na svazích se geobuňky využívají jako trvalé protierozní řešení, tzn. chrání svah např. před erozními účinky dešťové vody. Podobně se využívají na dně nebo na bocích řečiště, kde redukují působení vodní eroze.
Ilustrační foto. Nejčastější použití geobuněk – trvalá protierozní ochrana zemního svahu.
Geobuňky nachází využití také v opěrných konstrukcích pro stabilizaci velmi strmých svahů (jedná se o náročnější stavební aplikace, pro které se v mnoha případech neobejdou bez posouzení specializovanými pracovníky). U této aplikace se ale mnohem častěji než geobuňky používají výztužné geomříže.
Ilustrační foto. Výstavba opěrné zemní konstrukce s využitím geobuněk.
TIP: Plánujete výstavbu opěrné zdi nebo úpravu strmého svahu, který si vyžaduje odborný dohled? Podívejte se, jak vám můžeme pomoci.
Jak tedy geobuňky vypadají a na jakém principu fungují? S odpovědí vám pomůže následující obrázek.
Ilustrační foto. Geobuňky částečně vyplněné zeminou.
Vidíte, že geobuňky tvoří svařené pásy, které mají při roztažení mají tvar včelí plástve. Pro zjednodušení si lze strukturu geobuněk představit jako tahací harmoniku: pásy jsou během přepravy přeloženy na sebe. Roztahují se teprve při instalaci (ukotvení) v terénu.
Vzniklé otvory – buňky – se zasypou výplňovým materiálem. Plnivo zvyšuje stabilitu buňkového systému a umožňuje rozložení zátěže v zemině. Díky tomu vytváří geobuňky tuhý podklad (funkci geobuněk si zde můžeme představit jako "polotuhou desku"), který zpevní podloží.
Jako plnivo se obvykle využívá písek, štěrk, hlína, drcený kámen nebo zemina, kterou odebereme před instalací geobuněk přímo z místa pokládky. Volba vhodného materiálu se odvíjí od podmínek konkrétní realizace, uvažovaného zatížení apod.
Neohrozí geobuňky rostoucí vegetaci?
Otázka, kterou si možná položíte, pokud se chystáte za pomocí geobuněk zpevnit svah u domu. Jak to tedy je? Podíváte-li se na strukturu geobuněk blíže, zjistíte, že buňky mají po stranách drobné perforace.
Děrování zvyšuje úhel tření mezi výplňovým materiálem stěnou geobuňky, a navíc propustí vodu, živiny a mikroorganismy ke kořenům rostlin.
Geobuňky nezamezí růstu rostlin. Budete-li chtít na svahu vysadit plazivky nebo jiný druh vegetace, rostliny postupně systémem buněk prorostou a celou konstrukci zpevní. Neutrpí ani estetická stránka – svah nenaruší dojem z vaší zahrady.
Nevylučují plastové materiály toxické nebo jiné nebezpečné látky?
V souvislosti s výsadbou vegetace se také často setkáváme s dotazem, zda geobuňky – s ohledem na plastový materiál, z něhož jsou vyrobeny – nevylučují do půdy škodlivé látky.
Odpověď zní: ne. Geobuňky, resp. polyethylen, neuvolňují žádné škodliviny, které by se negativně podepsaly na zdraví vysazených rostlin. Stačí se nakonec rozhlédnout v nejbližším okolí – na tento výrobní materiál narazíte při výrobě potravinových fólií, vodovodního potrubí či kojeneckých lahví. Na jeho zdravotní nezávadnost jsou proto kladeny vysoké nároky.
Jaká je životnost geobuněk při instalaci ve svazích?
Geobuňky se řadí do kategorie trvalé protierozní ochrany (na rozdíl od přírodních materiálů, u nichž začínají rozkladné procesy de facto již v momentě instalace na svazích). Odolávají běžným klimatickým vlivům se jejich životnost při standardních podmínkách počítá v řádech desítek let.
Na jaký sklon svahu jsou geubuňkové systémy vhodné?
Při zpevnění svahů se běžně geobuňky používají do sklonu cca 40°, výběr konkrétního výrobku určují individuální podmínky (sklon, únosnost podloží, zatížení, jaký účel mají geobuňky plnit…).
Záleží také na druhu výrobku: geobuňky se vyrábí v různých výškách, přičemž správný výběr závisí právě na zamýšleném využití. Možná použití geobuněk:
Pro náročnější realizace se vyrábějí i vyšší geobuňky (výška buněk 200 mm i více), ale pro většinu zahradnických realizací si vystačíte s rozčleněním uvedeným výše.
Ilustrační foto. Geobuňky na svahu.
Aby geobuňky splnily zamýšlený cíl, je potřeba dodržet správný instalační postup. Jak při instalaci postupovat?
Nejprve odstraníme nerovnosti (tj. zasypeme prohlubně, rýhy…), abychom mohli geobuňky pokládat na víceméně zarovnaný svah. Odstraníme kameny, dřevo nebo se zbavíme nežádoucího plevele.
V koruně a patě svahu vytvoříme kotevní rýhy, do nichž geobuňky ukotvíme. V opačném případě by např. prudké přívalové deště mohly způsobit sesouvání geobuňkových pásů po svahu dolů a výrobek by nesplnil svou funkci.
Rýhy by měly mít takovou hloubku, jaká je výška geobuněk + 200 – 500 mm (dle podmínek konkrétní realizace). Tato podmínka platí pro geobuňky o výšce 50 – 200 mm, které se běžně pro zpevnění svahů využívají).
Na takto připravený svah můžeme rozvinout pásy geobuněk. Pokládají se vždy po spádnici (tedy z vrchu svahu směrem dolů), nikdy ne na šířku (po vrstevnici). Při instalaci na vrcholu svahu nezapomeňte, že pásy musíte v koruně ukotvit.
Následně je potřeba spojit jednotlivé sekce a pásy ukotvit v ploše. Informace o tom, jak při tomto kroku postupovat, upravuje technická dokumentace, resp. řešení se opět odvíjí od podmínek dané realizace.
Na rozdíl od přírodních protierozních sítí a rohoží se geobuňky neupevňují klasickými dřevěnými kolíky nebo ocelovými skobami. Pro tyto účely se využívají nejčastěji kotvy vyrobené nařezáním a ohnutím tzv. roxorů (ocelová betonářská výztuž). Ke spojování geobuněk postačí elektrikářské stahovací pásky (bindery).
V momentě, kdy je geobuňkový systém řádně ukotven, zasypte kotevní rýhy. Na závěr bude potřeba vyplnit také samotné geobuňky.
Jako výplňový materiál můžete použít (opět v závislosti na parametrech daného projektu) ornici nebo štěrk. Zásyp provádíme v obou případech od spodní části svahu směrem nahoru. Výška plniva je rovna výšce buňky + nadvýšení cca 25–50 mm.
Nadvýšení se provádí především z toho důvodu, že s postupem času bude materiál "zesedat" (ať už vlivem vnějších klimatických změn nebo při zatížení plochy).
Do buněk vyplněných zeminou nakonec přidáme travní osivo, pokud chceme svah zatravnit.
TIP: Stáhněte si náš instalační postup v PDF, kde najdete podrobné informace k instalaci geobuněk a také dalších druhů protierozní ochrany na svazích.
Když už víte, jak při instalaci postupovat, máme pro vás ještě jeden konkrétní tip. Při výběru geobuněk z našeho sortimentu se setkáte s údaji, které vás v první chvíli mohou trochu zmást. Jako příklad uvádíme konkrétní model geobuněk – Geomacell. Kromě názvu a rozměrů výrobku se u každé varianty nachází také počet geobuněk na m²/výška geobuněk:
Pokud už rozumíte tomu, kolik buněk máte na m², bude vás dále zajímat, jakou variantu vybrat pro konkrétní sklon svahu a typ zásypu. Pro tyto vztahy existuje obecná doporučení vyjádřené následujícím obrázkem:
Pokud např. na svahu o sklonu 35° použijete pro zásyp geobuněk písčitou hlínu, doporučuje se výběr varianty s vysokým počtem buněk na m², např. 32 a více. U mírných svahů do 30° se zásypem ostrohranným štěrkem můžete zvolit variantu s menším počtem buněk na m², např. 22 a méně.
Potřebujete poradit s výběrem geobuněk pro vaši stavbu? Kontaktujte naše specialisty, kteří vám zodpoví další otázky.
Nebo rovnou si rovnou vyberte geobuňky, které budou optimální pro vaši realizaci.
Náš profesionální personál Vám pomůže s výběrem a vysvětlí všechny způsoby a postupy použití nabízených výrobků.
My, GEOMAT s.r.o., oceníme Váš souhlas s použitím souborů cookies, abychom Vám mohli zpříjemnit nakupování na našem webu, usnadnit Vám řadu kroků při nákupu a sami se mohli stále zlepšovat. Kliknutím na tlačítko „Ano, v pořádku“ souhlasíte s uložením cookies do Vašeho prohlížeče, díky kterým využijete potenciál webu naplno. Podrobnosti najdete na stránce „Informace o cookies“.
Žádný dotaz nebyl nalezen. Zeptejte se jako první.